O Whisteblowingu

Whistleblowing je anglický výraz odvozený od slovního spojení „to blow the whistle“, tj. zapískat na píšťalku neboli v přeneseném smyslu upozornit, že se nehraje podle pravidel. Whistleblower poskytuje informace osobám , firmám nebo institucím, které mohou oznamovanou skutečnost prověřit a případně zakročit. Nejde tedy jen o samotné oznámení, ale také o nalezení smysluplného řešení.

Kdo je povinen zavést vnitřní oznamovací systém?

Whistleblowing musí zavést

  • společnosti s více než 25 zaměstnanci;

  • veřejní zadavatelé s výjimkou obcí do 5 000 obyvatel;

  • další povinné osoby zákonem vyjmenované, zejména společnosti působící oblastech poskytování a zprostředkovávání spotřebitelských úvěrů, investiční společnosti a fondy, zprostředkovatelé pojištění a zajištění, pojišťovny a zajišťovny. 

Dle aktuálního návrhu zákona jsou podnikatelé povinni zavést vnitřní oznamovací systém do 31. března 2022.

mockup52x-1024x797.png

Začněte jednat, hrozí sankce až 1.000.000 Kč

 V případě nezavedení vnitřního oznamovacího systému hrozí sankce až ve výši 1 000 000 Kč nebo až 5 % z čistého obratu dosaženého povinným subjektem za poslední ukončené účetní období.

Oznamovateli mohou být také Vaši dodavatelé, bývalí zaměstnanci nebo například obchodní partneři a může být nutné uzavřít dodatky ke smlouvám nebo upravit obchodní podmínky.

ZÁKON O OCHRANĚ OZNAMOVATELŮ

Aktuální právní úprava:

V současné době je v poslanecké sněmovně návrh zákona o ochraně oznamovatelů. Zákon má implementovat směrnici Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, a to do 17. prosince 2021.

Smyslem tohoto zákona, jak již samotný název zákona napovídá, je umožnit pracovníkům v soukromém i veřejném sektoru bezpečně podat oznámení v rámci povinně zřizovaných interních mechanismů, případně externích mechanismů, a následně jim zajistit ochranu před možnými odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatelů a dalších subjektů.

Koho se týká:

  1. Zaměstnavatelé, kteří v uplynulém kalendářním čtvrtletí zaměstnávali v průměru nejméně 25 zaměstnanců;

  2. Veřejní zadavatelé podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek, s výjimkou obce s méně než 5 000 obyvateli, to neplatí, pokud jde o obec s rozšířenou působností;

  3. Orgány veřejné moci vykonávající působnost a osoby vykonávajících činnost v civilním letectví, námořní dopravě, odvětví ropy a zemního plynu;

  4. Osoby oprávněné poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelský úvěr podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr;

  5. Další osoby podnikající na kapitálových trzích, prostřednictvím investičních fondů nebo v pojišťovnictví.

Aktuální návrh zákona počítá s povinností povinných subjektů zavést vnitřní oznamovací systém do 31.března 2022.

Zaměstnavatelé ze soukromého sektoru s počtem zaměstnanců menším než 249 budou moci vnitřní oznamovací systém sdílet. Zákon pak pro povinné subjekty explicitně stanoví možnost outsourcovat vedení vnitřního oznamovacího systému na třetí osobu, přičemž tato osoba může vést vnitřní oznamovací systém i pro více subjektů. Tím se však povinný subjekt nezprostí odpovědnosti za dodržování podmínek pro zavedení a fungování vnitřního oznamovacího systému stanovených Zákonem.

Za porušení povinností plynoucích ze Zákona hrozí pokuta až 1 mil. Kč nebo 5 % z čistého obratu dosaženého za poslední účetní období.